Prvním dokladem o existenci panského sídla na dnešním místě je nápis z poloviny 16. století vtesaný do nadpraží zaniklého vnějšího portálu (dnes druhotně osazen v jedné z učeben v přízemí zámku). Text zní: „Leta Panie 1562 tento duom gest stawen nakladem urozeneho Pana pana Zygmunda z Sselnberka a z Kosty a na Wrchowinie.“ Původně se jednalo o jednokřídlou budovu rozkládající se v prostorách dnešního hlavního schodiště ZUŠ a části smuteční síně.
Pravděpodobně za Hertvíka Zejdlice ze Šenfeldu (mezi lety 1587-1602) získal zámek uzavřenou čtyřkřídlou dispozici. Dobrou představu o podobě budovy nám poskytuje smlouva jeho syna - Jana Zejdlice ze Šenfeldu z roku 1610, kde se uvádí, že zámek „...byl sídlem poctivým a veselým, od kamene dobře vystavěným tam, kde stává podnes. V něm bylo všelijakých pokojů, též sklepů suchých, náležitě spravených s potřebu, kuchyně, špižírna, pekárna, marštale a což víceji jest. Zavírání v něm z obou stran bezpečný, voda také pramenitá do kašny v zámku po trubách teče...“. K zámku dále patřily dvě štěpnice „…dobrým štípím vysázené, na kterýchžto mnoho ovoce bývá…“, kořenná zahrada s lázničkou a světnicí, sklep pro uchování panského vína na Choceňku a lednice. Tak nějak si můžeme představit tehdejší zámek, ovšem ke sklonku třicetileté války (konkrétně v roce 1646) byl zámecký objekt vydrancován švédským vojskem.
Na zámku v polovině 17. století žil vedle hejtmana panství i důchodní písař a jeho pomocník, dále obsluha a pomocný personál zámku jako pradlena, chůva, kuchařka, pojezdný, podkoní, vrátný zámku, krejčí a zahradník. Barokní úpravou stavba prošla za Norberta Oktaviána Kinského v letech 1710-1720. Po požáru v roce 1829 byl zámek zcela přestavěn v duchu neoklasicismu. Autory projektu byli vídeňští architekti J. Koch a B. Stach. Stavební vývoj objektu byl v zásadě uzavřen výstavbou neogotické kaple Nanebevzetí Panny Marie v letech 1849-1850. V následujícím období užívali Kinští budovu jako letní sídlo.
Po roce 1918 se město Choceň neúspěšně snažilo domoci si soudní cestou vyvlastnění zámku; měla zde být zřízena obchodní škola. Za okupace byl objekt zámku využíván nejdříve pro potřeby Hitler - Jugend, poté zde byli umístěni francouzští zajatci a ke konci války sloužil jako ubytovna pro pracovníky koncernu Hermann Goering - Werke. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován na základě Dekretů prezidenta republiky. Jižní křídlo bylo přenecháno pro potřeby nově založené hudební školy, severní křídlo slouží Orlickému muzeu.
#8250;
napište nám:
muzeum.chocen@centrum.cz
zavolejte nám:
tel.: +420 465 471 624
navštivte nás:
Pernerova 1 - zámek,
Choceň 565 01