Historická
Historická expozice Orlického muzea vlastní zajímavý soubor starých tisků, mohou si zde zájemci některá unikátní knižní díla prohlédnout. Za pozornost stojí Melantrichova bible, která patří k nejvýznamnějším vydáním Bible v renesančních Čechách. Její význam spočívá jak ve velmi vysokém nákladu, který vedl k velkému rozšíření této Bible, tak v její vysoké umělecké a typografické úrovni. Byla vytištěna v roce 1577 v Melantrichově tiskárně. Nakladatel ji věnoval nově nastupujícímu císaři Rudolfu II. Bible je doplněna více než stovkou kvalitních dřevořezových ilustrací. Ještě starší je zde vystavená tzv. Bible pražská. Je první českou a vůbec slovanskou tištěnou biblí. Vyšla v roce 1488 v Praze v tiskárně Jana Kampa. Na konci bible jsou připojeny rejstříky epištolních a evangelních čtení na neděle, středy a pátky (v postní době i na všední dny) a rejstřík svátečních čtení pro církevní rok. Text na 610 listech je tištěn tzv. českou bastardou.
Zajímavý je i soubor rychtářských práv, které představovaly jakýsi odznak moci a práva. Jednalo se o hůl, asi jeden český loket dlouhou, pošitou řemínky a pobitou cvočky. V každé obci vypadalo rychtářské právo trochu jinak, bylo různě zdobené. Při zahájení úředního jednání se kladlo na stůl. Když starý rychtář odváděl svůj úřad vrchnosti, předal právo novému rychtáři, který na něj skládal přísahu. Právem dával rychtář znamení, kdo má mluvit, jím měl také moc trestat. Kdo byl udeřen rychtářským právem, pozbýval cti. Rychtářský úřad trval až do vydání obecního zřízení po roce 1848. Dále tu jsou k vidění razidla místní městské správy, četnický klobouk z Rakouska – Uherska, bubínek s paličkami obecního posla a další zajímavé předměty.
Jsou zde dále k vidění ukázky předmětů s církevní tématikou. Návštěvník tu zhlédne především obrázky malované na skle - sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána (je považován za patrona profesí, které souvisejí s ohněm - hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů. V ikonografii je představován obvykle v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár). Kult sv. Floriána byl značně rozšířen i v českých zemích a jeho sochy se budovaly na ochranu proti požáru. Stejně tomu bylo i v Chocni, kde jeho socha zdobila zdejší náměstí, než byl nákladem obce v roce 1760 postaven barokní mariánský sloup. Předměty s náboženskými výjevy patřily k důležitému vybavení každého stavení. Byly umístěny většinou v tzv. svatém koutu, kde visela koutní skříňka s modlitebními knihami, kříži, obrázky svatých (dřevořezy, od konce 18. století obrázky malované na skle či plechu). Tyto obrázky visely i v několika řadách nad sebou. Zobrazovaly vedle sv. Trojice a mariánské tématiky i české svaté patrony (sv. Václav, sv. Jan Nepomucký, sv. Vojtěch, sv. Ludmila atd.). Od stropu visívala holubička (obvykle ze dřeva) jako symbol Ducha svatého, kterou zde rovněž můžete vidět.
Oku návštěvníka jistě neuniknou ukázky lidových artefaktů z Choceňska. Jedná se o staré sběry zdejších pánů lékařů – Dr. Vincence Tomka (1865-1928) a Dr. Václava Fikejze (1869-1922), kteří se kdysi velmi angažovali pro rozkvět muzea. Škoda, že dnešní doba neoplývá dostatečným množstvím mecenášů. Dále je tu zajímavý především zámek s klíči, který je celý ze dřeva, vyřezávané formy na perník a máslo, kterých vlastní muzeum rozsáhlou sbírku. Pro nejmenší zájemce jsme zde instalovali krásné loutkové divadlo z období první republiky. Je to dar od pana Zdeňka Krameniče, jehož otec jej vyrobil. Dnes už těžko myslitelné, aby rodiče ve volných chvílích zhotovovali svým ratolestem hračky, natož takové loutkové divadlo. V dolní části vitríny jsou vystaveny staré školní pomůcky - ozdobný kalamář, tabulka, staré čítanky či posuvný kalendář. Rovněž je tu k vidění Kniha cti pro farní školu v Chocni, kterou založil roku 1853 kaplan Josef František Krška (1821-1885), pozdější autor knihy Choceň - město a bývalé panství (1858).
Prostřední část historické expozice Orlického muzea vyplňují dobové školní lavice firmy FISCHEL rakouského původu z počátku 20. století. Jedná se o dar Základní školy ve Srubech od paní ředitelky Mgr. Hany Carbové. Za prohlédnutí stojí i dubová skříň s krásnou intarzií (vykládání dýhami různých dřevin). Byl to dar Městskému muzeu od starosty Chocně Josefa Lichtenberga (tuto funkci zastával v letech 1893-1911).
Návštěvníci historické expozici Orlického muzea mohou shlédnout zajímavé etnografické předměty denní potřeby, které se už jen tak nevidí - dřevěný okovaný rýč, dřevěné vidle na seno - tzv. podávky, cep na mlácení obilí, hrábě na len, stojan na louče – tzv. loučník, máselnice ke stloukání másla či kolovraty k spřádání lnu. Dříve se používaly kolovraty s osou ležmou (vosnováky) a kolovraty s osou stojmou (oba typy jsou vystaveny v expozici). Kolovraty vyráběli kolovratníci ze dřeva měkkého, dražší ze dřeva hruškového, olšového apod. Kolovraty bývaly ponejvíce zdobeny ruční řezbou a soustružením. Přadláctví zaměstnávalo v podzimních a zimních měsících celé rodiny. Pro nejchudší lidi, bezzemky a drobné držitele půdy bylo předení hlavním zdrojem obživy po celý rok.
V protějších vitrínách si návštěvník může prohlédnout předměty z místní řemeslné výroby – tkalcovství, krejčovství a nářadí a potřeby z ševcovské dílny pana Krále z Chocně. Dále předměty z historie místní papírny – ukázky různých vodoznaků (filigránů) papíru a měděná síta na jeho ruční výrobu.
V dalších vitrínách jsou k vidění skleněné lahve na pálenku (takzvané prysky) z konce 18. století a počátku 19. století a ucelený soubor cínového nádobí. Pro milovníky militarií jsou zde vystaveny perkusní terčovnice s dioptrem, ráže 8 mm z konce 19. století, prachovnice, kleště na lití kulek či tříhlavňový kanónek s perkusními zámky usazenými na dřevěné lafetě s možností postupného odpalování.
Na stěně visí velká mapa choceňského panství z roku 1811, která byla nalezena v roce 1995 na městské skládce. Jedná se o vzácný kartografický exemplář z období poddanství, kde jsou zachyceny vedle samotné Chocně i jednotlivé vesnice, které přináležely k panství Kinských. Mapa dále zobrazuje jednotlivé polnosti, louky a lesy. Návštěvník si tak může udělat ucelenou představu o zdejší krajině před dvěma staletími.
Unikátní je i raně novověká pokovená truhla nesoucí na vnitřní straně víka iniciálu W a letopočet 1621. Vlastnil ji významný vojevůdce Albrecht z Valdštejna (1583-1634), který vlastnil choceňské panství pouze krátce a to v roce 1623 a záhy jej zase prodal. Později tato truhla sloužila jako městská pokladnice.
Na stěnách expozice visí malované střelecké terče z druhé poloviny 19. století. Dva z nich zobrazují zidealizovaného šlechtice s nápisem „Střelil dne 12. 6. 1879 J. M. hrabě Rudolf Kinský“ a „12. 6. 1879 J. M. hrabě Karel Kinský“.
napište nám:
muzeum.chocen@centrum.cz
zavolejte nám:
tel.: +420 465 471 624
navštivte nás:
Pernerova 1 - zámek,
Choceň 565 01
Vytvořilo webové studio Pixel Design | CMS Pixel Admin | SEO a internetový marketing
